Jak jsem si (ne)dokázala zabalit do Kanady. Co si vzít na rok do zahraničí?

„Co si zabalit, když se stěhujete na Working Holiday do Kanady.” Zadala jsem do Google a čekala, že mě Google (jako vždy)  spasí, abych nikomu nemusela přiznat, že i když jsem procestovala desítky koutů světa, tak vůbec netuším, jak se zabalit na tenhle můj grandiózní výmysl. Ve skutečnosti jsem na dovolené většinou mívala 60 % věcí, které neopustily teplo kufru, a to jen proto, že moje letní oblečení nic neváží a taky proto, že se mi nad tím ani nechtělo moc přemýšlet.

Teď mi ale v hlavě řvalo:  

„Vždyť budu potřebovat úplně všechno, co normálně potřebuju. To znamená všechno!” Smutně jsem hleděla na svůj růžový kufr, který se mi najednou před obličejem zcvrkl.

Google nabízel mnohé. Třeba ty absurdní ultimate guidy na to, jak narvat co nejvíce kusů do nejmenšího zavazadla. Ne, že by to nebylo zábavné sledovat.

„A tohle myslí jako vážně?” Rady tipu: Jedny kalhoty, pět triček, stačí ti jedny boty, všechno koupíš, se mi už vůbec nelíbily. Můj macbook se mi rázem znelíbil, a kdyby mě někdo pozoroval, divil by se, proč se tak urputně mračím na svůj monitor.

„Počkej, já si tam dám první svoje věci, než si zabereš zbytek,” Lukáš rychle snášel věci do kufru a vítězoslavně se tvářil, že zabere jako vždy u všeho třetinu.

„Asi si vezmeme i druhý kufr,” dívala jsem se na plný kufr Lukášových věcí. Selhali jsme oba. Naše představa, že budeme potřebovat jen jeden kufr selhala s námi. Lukášovy věci smutně koukaly na zbytek jeho svršků, které se už do jednoho kufru nevešly.

„Jak narvat celý život do jednoho kufru?” Běsnila jsem po bytě mezi hromádkami našich věcí a promítala si v hlavě všechny ty blogy o tom, jak si zabalit. A pak jsem se na to vykašlala, sedla jsem si mezi ty hromady a začala jsem přemýšlet.

Když jsme přistávali na mrazivém letišti v Calgary, bylo v našich kufrech osm párů bot. Do limitu jsme se v klidu vešli a v našich kufrech nepřebývalo nic a chybělo jediné: Kabel k holicímu strojku.

Prošla jsem si dost blogů, které se tvářily, jakože znají pravdu, kolik toho potřebuji a které se mě snažily přesvědčit, že se ze mě musí stát přes noc Marie Kondo, abych to zvládla. Možná jste ten typ, kterému stačí jen jedny boty a bunda, nakupování vám nic neříká a skříně vám nepřetékají, pak nemusíte číst dál.

Když jsem v únoru letěla do Calgary, vycházela jsem z těchto informací

1) Budu pracovat na recepci/v kavárně

2 )Jednou týdně budeme chodit na salsu

3) Budu chodit do fitka, protože jsem si permici koupila už z ČR

4) Budeme chodit hikovat

5) Přiletíme na začátku února, kdy teploty klesají až k -30 stupňům, odletíme pravděpodobně na začátku září

Z toho mi jasně vyšly tři bundy: Jedna zimní na sport, tenčí a ideální i na snowboard a v létě do hor. Druhá silnější do města, kterou vyhodím po sezóně (říám ji poeticky skafandr, je to parka) . Jedna bunda na jaro do města.

Čtvery boty. Zní to strašně, ale boty jsou vyšší investice než legíny. Potřebovala jsem boty společenské, do práce/na ven, hikovací a do fitka. Jediné, které jsem si po příletu pořídila v Kanadě, byly boty do -30 stupňů.

Čtvery černé kalhoty. Z toho dvoje legíny na cvičení. Jedny společenské kalhoty na případnou recepci/kavárnu. Jedny sportovní lehké černé kalhoty, které můžu nosit i do kavárny i na hiky.

Dvoje kalhoty na ven. Vzala bych si jedny, ale vzhledem k naší týdenní zastávce v Londýně jsem zvolila dvoje.

Deset triček, polovina černých do práce, jedno na spaní.

Troje šaty, z toho jedny na zimu. Jedny dlouhé a jedny krátké.

Hikovací set = thermo prádlo – od každé vrstvy jeden kus. Netušíte, jak se to v těch šílených teplotách hodilo!

Spodní prádlo na 10 dní – Pokud budete bydlet někde bez pračky, budete platit dva dolary za pračku a dva dolary za sušák, jako my v Lake Louise.

Overal – já nic jinýho doma nenosím

Kosmetika byla ta, kterou jsem omezila nejvíce kvůli kilům. Na fotce máte, kolik toho normálně používám (hodně), abyste měli představu, kolik jsem si toho nevzala. Brala jsem pouze základní dekorativní kosmetiku a v cestovních lahvičkách šampon, sprchový gel, odličovací mléko, hřeben!

 

Kosmetika, kterou jsem brala s sebou.
Tohle normálně používám. Doma ještě více, stále čekám na jeden balík z Korey.

Knihu, kterou jsem musela přečíst do školy a nesehnala jsem verzi do kindlu. Jo, v letadle jsem napsala čtyři seminární práce/eseje. Spolu s přibývající únavou značně přibývala “kvalita”, která se podobala opilosti.

Elektronika. U nás zabírá vždycky hodně místa. Macbook 13, Canon 6D, dva objektivy, mini grafický tablet (jsem vděčná, že jsem si ho z nějakého neznámého důvodu přibalila, nějak jsem tušila, že ho tu budu denně potřebovat), myška, spoustu kabelů na nabíjení, přechodky, kindle, holicí strojek a kulma na vlasy

Propiska/pero Já se vždycky sháním po peru, tak vám to tady píšu. Mamka se mě vždy před odletem ptala: “Máš propisku?” (Protože budeš chtít propisku hned jak nastoupíš do letadla)

Deníček! 

Mini kabelka na ven, že bych ji mohla nechat doma? Mohla, ale já nejsem ty lidi z těch videí na youtube!

Kabelka = moje příruční zavazadlo

Batoh na hikování

Antialergický povlak na polštář – vzhledem k práci a vzhledem k tomu, že jinak nemůžu v noci dýchat, minule jsem si brala celý polštářek, ale tohle je skladnější

Cestovní polštářek – nebrala bych si, ale koupila bych, pokud bych ho nebrala kvůli práci

Léky/náplasti 

Plavky

Ručník

Co jsem si nevzala:

Letní boty, kraťasy, sukně. Čeká mě léto v USA, kde teploty stoupají do smrtelných výšin. Stejně bych neodolala si koupit něco z nových kolekcí (jojo, jediný můj přítel v boji proti nakupování je málo času, lenost jít do města a nepřítomnost ZOOTu). Pravděpodobně taky spoustu věcí do té doby zničím. V létě se mi v Lake Louise povedlo zničit za 2,5 měsíce troje pracovní boty.

V balení vám nikdo nepomůže. Přemýšlejte nad tím, co budete v zahraničí dělat, klidně si spočítejte, co vám vyjde dráž si nakoupit. Pokud máte rádi koření a letíte do Kanady, vemte si ho s sebou, stojí tady malá lahvička 8 dolarů, nebo budete do všeho dávat sójovku jako my 🙂